Jsem lucifer kdykoliv míjím
stojany s knihami
o vyhlazení Země
nebo o zhynutí padlých andělů
a různých démonů
proto raději zdrhám na zastávku
neboť za chvilku přijede tramvaj
ze které vidím postávat
na rohu ulice Jehovisty
Od božího rána jsou němí
jako noc v odlehlé vesnici na konci světa
a všechny spoje jim ujíždí
pravidelně před nosem
oni však nespěchají
a jako sochy čumí před sebe
V horku, v dešti , v mrazu
jim nohy za celý den dřevění
přesto odchytávají náhodné kolemjdoucí
jako mucholapky do lepkavých chřtánů
a lidé jsou masařky s chutným masem
V každém městě, na každém rohu
stojí tahle dvojka
jež jako plevel prorůstá společností
Přiznám se, že tyhle lidi nechápu. Uznávám "žij a nech žít" a tak ať každý jde si svou cestou, ale tahle, jehovistická, je zvláštní... neuměla bych takhle fungovat, přišlo by mi, že všude jinde je život, co dejchá, jen ne tam, kde právě stojím...divně utrácejí čas...
15.04.2025 10:32:47 | cappuccinogirl