Až odlétne hejno bílých vran
já stát budu před branou.
Před branou svatého Petra
nahý jak psí kost.
Ve vichru svědomí
svědomí, tam pod černou oblohou.
Mé nohy za to nemohou
kam došel jsem.
Tam před branou
až odlétne hejno bílých vran
s hlavou skloněnou,
tam pod černou oblohou
nahý jak holá psí kost.
Já sám...
tam ve vichru svědomí
já tam budu stát...
až odlétne hejno bílých vran.
ta představa, jak stojíš nahý před branou
a Petr otevírá - mne (promiň) rozesmála
proto tělo zůstává dole, někde stranou
aby jen světlo doletělo tak, kde hudba hrála :)*
16.05.2025 08:31:07 | šuměnka