Jak přejedl sem tvé krásy JÁ
zíralo na mne indigové nebe
v poklidném prostoupení bouří
kdy listeny šustly básnické Bože.
ACH Bože odkud tě znám
ty Božská požehnání vlídna
na měkkém nedočkání vín.
Mám sucho přifařeno v hrdle
a chci pít kalich potají
pod tvými stíny vočí
dozajista zhyne mé srdce matčí.
JÁ Bože vidíš procitl
JÁ oslepl hladce
a zmrazil své pomyšlení na tebe.
Zešeřilo tamto usínaje smrákání
aby se vlasy jehličnanů smlčily
do bolavých zim tíh
a těžkopádných plic.
Zajímavá báseň, rozmluva s bohem, ale jako by to bylo psáno ženě, zvláštní.
08.01.2026 18:41:08 | PIPSQUEAK