Památce Slovensku

V oblacích vrány, píseň tklivou
nakřáplým hlasem, za jeseně
myslím dál na tu zemi divou,
jež tvářila se tak povzneseně

 V Tatrách už se hrom rozlehá
Slovenko spanilé, trpím strachy
jako panna, když chlapci podléhá
cizincem býti a přitom znát brachy

Nejhezčí jsi ovšem z chudé rodiny,
jsme jako sousedé a přesto bratři
známe Slovensko dny, možná hodiny
a od těch dob víme, co k tobě patří