Vzal jsem svého syna
na vycházku do lesa
nad námi obloha siná
ze slunce ční noblesa
Zastavili jsme u řeky
kde děti krmí ptáky
jak slyší jejich skřeky
a vzhůru míří zraky
V oboře pár očí jeleních
po všech pohledy hází
oba stojíme vedle nich
vlídné slovo jim schází
Ptal se synek malý
proč brouk se míhá
tázal se rovněž zda-li
pavouk na mušku číhá