Cesta z Vysokého a zpět

Cestu z Vysokého a zpět
hořící álej jeřábů lemuje
slzy Jizery odplavily plno běd
ne však tomu, kdo vroucně miluje

Je podzim a do strniště padl klid
přesto z břehů souvratě křídla se vznesou
kamsi k modrým horám,kde chci žít
pod těmi Krkonoši s tajnou adresou

Ach hory královské, až se nebe dotknete
lány sněhu pohřbí Hvězdu i Žalý
jen v srdci láska k Vysokému vykvete
abych mohl zpívat rodným horám v dáli

Cestou z Vysokého a zpět
kudy kdysi kráčel Zdeněk Rón
chtěl bych objevit nepoznaný svět
kde v korunách jeřábů zní větru tón