S hvězdnou nocí, náhle, zčeřila se hladina,
nitka záře Luny na ní, nastala ta hodina.
Říše hlubin vodních světů dává znamení,
zrodila se víla vodní, temné mámení.
Roztančené božské křivky, panenského těla,
jistê všechny smysly mužů, rozdráždit by chtěla.
Oděna je pouze v závoj, z křídel vodních vážek,
Skromný. Jako mořská pěna, síla pouštních srážek.
V bezvětří se lehce vznáší, každou jasnou nocí,
nad vodou i nad okolím, vládne vílí mocí.
Tiše foukne, jemně hladí
rozpálené čelo
tajným vzkazem po hladině
probudit se mělo
to co sídlí v každém muži
ženu rozrušuje
fantazií
v bájných světech
o ni usiluje
ST ;)
19.10.2018 15:36:57 | Malá mořská víla