Návštěvnost
Siréna v mé kajutní skříni
Siréna v mé kajutní skříni
je orel s rozbitými křídly,
a já jsem jeho šilený kapitán,
který si schovává siréu v kajutní skříni
Hnáty skroucené do sebe
jí dělají ocas.
Její ksicht je tak odporný
že jsme přez něj přetáh hadr.
A přesto spívá hezky.
Spívá mi o tom
co chci slyšet,
a v jejich písních
nacházím útěchu.
-
Vždy když jsem na souši
naberu novou posádku šarmem,
který existuje jen
v jejich představách.
Na našich výpravách do nikam,
proživáme radosti života
a budujeme naše vztahy
a začináme se navzájem milovat
a já zapomínám na tu fúrii...
...ale jen dočasně.
Dokud mě v hlavě nezačne hlodat
její píseň o dutosti
milostných gest.
A ta píseň, o zradě a falši
se line z mé kajuty
Tak běžím ji umlčet
než ji uslyší mí muži.
-
Moře je nekonečná, krutá dáma
která nás láka do pohrom.
Mé posádce spolu s ní
kopu hroby na písečném dně.
Až začnou umírat,
zamknu se ve své kajutě,
a poslechnu písni ve smičce
o tom jak je to vše má vina.
Má duše bude klidná
a má noha bude podupávat
do rytmu
té zlobné melodie.
-
Když připluji na břeh
naberu novou posádku
a ta stará, která je
nyní až přehnaně sentimentální,
jim řekne, ať mne nechají bých,
když se jdu zamknout do své kajuty.
Po večerech si povídáme
o zážitcích na moři.
V mé mysli se pomýchají
a z jasných dnů se stvou bouře,
z věrných přátel zrádci,
a má stará posádka bolestně přikívne,
mezitím co ta nová
bude vpíjet každé slovo
jako dogamtum.
-
Mí muži znají zdroj mého šilenství,
však nedovolí si jej zničit,
protože ví že nacházím útěchu
v písních mé odporné sirény.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk"Báseň" poháněná slunečním vichrem v plachtoví....:-D ST***
12.04.2019 19:22:33 | Frr
Hodně se mi líbí tahle věc, fantazie mi jela na plné obrátky a já byla na té lodi s tebou :)škoda těch chybek, trochu to ruší při čtení, ale nikdo není dokonalý, že? :) díky a dva bludišťáky :)
09.04.2019 09:55:18 | Polux Troy
Sebedestruktivní ne. Pravděpodobně ta píseň je hlas duše, hlas té druhé, jemnější lidštější složky kterou každý v sobě má, i největší drsňák, říká se tomu "anima". Ona zavazuje člověka k lidskosti, tak by ji námořníci nejradši ucpali ústa a nazvali odpornou - ale přesto v "její písni nacházíme útěchu". A také člověku dává "šarm" (=lidskost) takže je schopný "nabrat novou posádku" (=orientovat se ve společnosti). Co značí ta píseň a siréna mě napadlo dnes ráno. Obraz je psychologicky zřetelný. Jestli jsi ji napsal opravdu sám jen tak od boku, tak je to fantastické. Jako když hloupý Honza otevře poklop u tajemné studny, kterou všichni léta marně hledali.
09.04.2019 07:07:29 | Karel Koryntka
Neuvěřitelná báseň vyvřelá snad z polovičního nevědomí nebo pomocí drog? Každopádně dokonale jiná a překvapivá, složená z chyb, kousků obrazů lidských poklesků a běžných občanských vidin. Vypravěč jako kdyby držel ruku na médiu a vysílal roztrhanou avšak neuvěřitelně přesnou zprávu o neznámých krajinách na dně lidské duše v pravěkém obrazu moře a lodi. Text s nerozvinutými morálními hledisky působí místy zrůdně strašidelně, místy komicky přeblbě, ale přece z něj občas vypadne perla, které dobře rozumíme a chtě nechtě souhlasíme. Třeba "krutá dáma" nebo "zlobné melodie" nebo "po večerech si povídáme, mí muži" atd. atd. těch přesný míst je velmi mnoho. Báseň plná lidově primitivně opracovaných symbolů a znepokojivých archetypů.
To by mě opravdu zajímalo, je-li to opsané nebo jak tato krásná vizionářská fantasmagorie vznikla.
08.04.2019 16:26:58 | Karel Koryntka
Jsem rád že se Vám tohle tak líbí ale vážně v tom není nic jinačího, než to že si vylívám srdce. Ta siréna je moje sebedestruktivní mysl, ten koráb je moje pouť a ti muži jsou přátelé a ti další kteří jsou ochotní se přidat na mou cestu. Vše jsem to pouze obalil v námořnickém námětu, aby se to líp četlo.
08.04.2019 21:09:15 | Alex Neru