marmeládová ježibaba

dělám samé marmelády
tam a všude, vedle i tady
nenávidím marmelády
jsou mazlavé a kluzké
jako v lese klády
jako ztezky úzké
co v propasti skončily by rády

pročpak dělám ty marmelády
no moje holky maj' je rády
prý nemaj' vady, no chvály kanonády
a taky asi síla zvyku
kdysi já rád měl, jejich vůni na jazyku
vzpomínal jsem, tehdy byl jsem ještě malý
nikdo netuší, že v té marmeládě jsou čáry

je to dávno
já byl ještě malý
strčili mě na hlídání
k jedné staré paní

byla to však ježibaba
marmeládu měla hrozně ráda
na marmeládu prostě přímo stála
já ji měl také moc rád
až do chvíle
kdy začala čarovat
za pomoci marmelády
kouzlila ty svý čáry
a byly to divný věci
čáry máry a oběť byla v kleci

jednou viděl jsem
jak marmeládu vlasně vaří
při práci mumlala si: "přísady, vždy dle potřeby"
a tak skončily v jejím hrnci
všechny možný potvory
bylo mi líto všech těch ubožáčků
stonožek, broučků i ptáčků

ježibaba věděla však, co dělá
bylo li třeba, šla i do kostela
s biblí v ruce jako přezbožná tam pak seděla
brzy ovládala celou zem
však ovládnout celý svět, touha její byla vřelá
jen ona sama, v království svém

byl jsem ještě malý, ale i když jen slabě
přece jen řekl jsem tý ježibabě
"kdybys radši vzala hrábě
a seno hrabala
lžičku tvý marmelády, pak to půjde hravě
pak můžeš čarovat, aby byla zábava
než do postýlek zažene nás únava"

"ale takhle, čert tě vem
děláš jen zlo a hrůzné čáry
ukaž mi ty, co maj tě rádi!"

zasmála se: "rádi?"
k čemupak by mi to bylo?
kdepak, to jen ke slabosti svádí
a moje kouzla by to rozbilo
jedno dobrý srdce horší je
nežli kladivo, a jeho rány
do mý kouzelný brány

byl jsem pozorný, když čarovala
někdy se hrozně naparovala

jednou jí to však ulítlo
tajemství marmelád konečně k dobru dala
já pak v nestřeženém okamžiku
otevřel jsem její skříňku
měla tam vše, čeho bylo třeba
i kouzelnou knihu, jak se co dělá

ježibaba nikdy nespí, ale ráno přec jen trochu dřímá
visí za krk a chrápe pak jak motorová pila
já využil téhle příležitosti
a sám začal čarovat:

"infra červená
to se nedělá
ve tmě se vidí
to se to slídí"

načež otevřela se mi druhá dvířka do kredence
a teprve tady jsou popsány všechny ingredience
víc už nemusíte vědět, věru
mohlo by to svádět, ve večerním šeru

marmeláda se povedla, tak rychle k dílu
stačila lžička a já dostal hroznou sílu
ježibabu jsem popad a hodil do komínu
pak jsem pod ní zatopil
nechal vychladnout a pak ještě utopil
s ježibabama jeden nikdy neví
jsou li mrtvý nebo zas se někde zjeví

tehdá myslel jsem si, že jsem zachránil svět
ale už další den, asi tak v pět
psaly večerní zprávy
že prý i výteční znalci, materie znalí
myslí si, že za tím vězí čáry

nevěděl jsem o čem je řeč
byl jsem ještě malý