Lovec

Sbírka: Písně Šarlatovců

Vítr ledový, prohání se plání.

Mrazivý dech, jde vidět při měsíci.

Kořistí je mi několik laní

Vím, že vzdálenost udrží si

Stříbrný hrot šípu,

zaleskne se nocí.

Smrt číhá kdekoliv,

jsme v její moci.

Vybíhám z křoví,

kořist sebou zmítá.

Zabořím spar do břicha

do jejího hmotného nitra.

Srdce se v sevření chvěje,

kořist ještě dýchá mělce.

Sevřením život ukončuji,

mrtvou laň odtahuji do své sluji