Portál

Vesnická dívka v dávném věku,
její okolí ji skoro nevnímá.
Však vymaní se z osudu vleku,
její cesta teď teprv začíná.

Sebe samu vydala se hledat,
ví, že má své nitro tajemné.
Silu magie cítí v sobě se zvedat,
cítí schopnosti vskutku objemné.

Co dokáže, sama zatím netuší,
však ředitel osudu již něco chystá.
Zavedené pořádky obratně naruší,
děvče zavane na skrytá místa.

V temnotě dívka obrazce vidí,
právě ona jen, ostatní však nikoli.
Svými instinkty se raději řídí,
v tu chvíli přestává být kýmkoli.

Bledé ruce ve tmě kreslí obraz,
rychle splétají nitky kouzelné.
Na stěnách magický světla odraz,
okraje dveří jsou už téměř zřetelné.

Jako v transu dívka portál vyvolává,
nitku po nitce dveře tajemné tkaje,
neznámý svět za nimi asi očekává,
po hlavě se vrhá do skrytého kraje.

Velké tajemství je, co v něm najde,
nesnažte se to prosím teď zjišťovat.
V krajině, kam slunce stěží zajde,
bude magická dívka o váš osud bojovat.