Anotace: Báseň o měsíci, který je zároveň obrazem nás samotných – o proměnách, skrytých stránkách i kráse, kterou v sobě vždy znovu najdeme.
Tak krásný,
občas do noci zahalený,
někdy plný,
někdy žádný, ale stále s námi.
Noc je děsivá, tajemná, ale stále je tu.
Luna dělá noc jinou, světlou a magickou.
O úplňku bílé bály,
o novu temné ve vílím lese,
kde noc není koncem.
Noc dělá les děsivým,
ale měsíc kouzelným.
Za svitu luny ožívá,
ve dne je les krásný,
ale v noci magický.
Nejdelší noc v roce
nejkrásnější chvílí je,
kdy víly radují se
ve svitu hvězd.
Každá fáze krásnější je,
občas jeho krásu nevidíme,
občas ji vidět nechceme,
ale vždy ji najdeme.