Skládka

Na skládce leží,
rozložená láska,pravda
a jak čas dál běží
dál se na skládce hromadí,
moudrost,píle,touha,sny.

Skládka smrdí
lidskou pýchou
strachem ze smrti.
Je to k smíchu
jak změnili jsme se.

Co člověk neudělá ,
pro vlastní pohodlí,
klidně i svou hrdost ,
na skládku zahodí.

A jak jde čas dál,
skládka se rozrůstá,
kdekdo se bál,
používat svá ústa
v kombinaci se svým mozkem ,
tak je taky na skládku vyhodil.

Moudrost zahodit
a hloupost si nechat.
Jen tak dá se šťastně žít,
v téhle době,
to se musí nechat.