Poslední

Jednou skončí ten můj svět

slunce zajde naposled

světla zhasnou - bude klid

cesta skončí, s ní můj cit.

A za pár desetiletí

všechno to moje žití

zmizí i v těch, co žijí dál

až překročím smrti práh

– proč bych se toho bál?

Vždyť…

Nebudu nic, i slova vyřčená

budou navždy ztracená

myšlenky mé zavane prach

i ty v potomků vzpomínkách

nebudou nic, ani ty činy pro druhé

stejně jednou nic už nezbude

po stopách života mých

zmizí jak loďka v peřejích…