MONCL

MONCL

Anotace: Lyrická báseň, tady a teď.

Slyším toho psa co

neustále štěká. Jako

kdyby byl zapnut do zásuvky.

Jak jen ho zastavit, dokonale nevypnout.

Už ho ho nevnímám, odpoutávám se

jsem ve své hlavě, myšlenky jsou tam

tak hravé.

 

Není to snadné, je my zble, že by nové

slovo. Neustále tlačím to obrovské kolo

do obrovského kopce. Cestou potkovám sobce,

zkurvence, pitomce, taky nějakého křečka, ten

vše zdárně přečká. To není ještě ještě tečka, moře

slov daných, dočasně do zásob. 

 

Upoutaný svět na lůžku v nějakém posudku.

Už prý toho bylo dost, tak kde je ta jeho krajnost.

Potřebuješ vše dostat pod ten tvůj vyčichnutý nos.

Los koupil jsem si dnes, vím že bez žádné okázalé

naděje. Štěstí je má antihmota, jen se okolo mne 

motá. Na můj lep si nesedne, odvržen do temnoty.

Skládám noty jsem zcela nahý, rozedraný, v zoufalství

už jen usměvavý. 

 

Ptám se proč asi prý jen proto.

Ptám se tedy znovu proč, nožem pobodaný.

Ptám se tedy zas, prý ve mne schází ten pravý jas.

Ptám se tedy po čtvrté, tentokrát jsem dostal i po hubě.

Bez zubu ptám se po páté, tak tedy proč, už jen ticho pohnuté.

Najednou z hůry hlas, kurva už po druhý, z lešení na hlavu my

my někdo spadl.

 

 

 

 

 

 

Autor triceps, 13.02.2020
Přečteno 286x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí