Vidění krásy

Anotace: remake mé úvodní básně z dřívější stejnojmenné sbírky

V čem je krása?
V rozpuklém kameni
v nejprostší květině
v řezavé ostřici
ve vločce na líci
něžně tě studící
ve vůni večera
v sametu lišaje,
co letí za šera
ke smrti v plameni,
v tajemném znamení
snu, jenž se vytrácí,
v posledním tuláku
bloudícím za prací
v dešťové kapce,
jež ulpěla na řase,
ve slunci, v bažině
v prohraném zápase
v posvátné nevině
v lásce, jež rozkvétá,
v lásce, jež zabolí,
v klasu, jenž na poli
zraje jen do léta,
v podzimním oparu
divoké vichřici
ve vášni tvoření
stále se měnící
ve zracích zvířete
ve zracích člověka
tak plane ve věcech
všech krása odvěká
na duši básníka
jiskrou se mihotá
vidět ji očima
vidět ji bez očí
hlava se zatočí
nad krásou života

Drahá Roso, dlouho jsem nemohla na internet, ale nezapomínám na Vás. Tato báseň patří Vám. S láskou Vaše Dolma.