MLČ

Anotace: Lyrická báseň

Brouku v hlavě tak
co tam je, je tam
něco, stručné kdeco.

Nebo leccos co se tváří.
Jako září v červenci. Jsou
tam ty věci, myslím kecy.

Kecy v kleci tam jsou
uvězněné. Nemají co
pít ani co žrát, žijí jenom
ze svých nálad.

Lidé brečí, lidé ječí.
Čí jsou, jsou něčí a
proč tedy brečí. Zavři
oči vidíš ty věci, jo jsou
tam přímo přede mnou.

Vidím tebe zároveň i nebe.
Sklopím oči vypnu smích.
Zapnu přirozenost přírodní.

Silový sport, jak roztrhat člověka.
Dva týmy jsou bez rýmy, jenom
kašel ječí. Jedni tahají za nohy
ti druzí za ramena. A ono nic síly
nestačí. Do deníčku bezprizorného
si to tučným písmem poznačím.

Hlava plná myšlenek narážejí do
sebe. Putují tam a zase zpět, než
vymyslí že má pohnout paží a dát
ti třeba pěstí do nosu. Teče ti červená
tak už kurva jeď, nebo stůj, nebo prostě
jenom prostorem si velkoplošně pluj.

Nasaď oběšenci oprátku, kopni si
do židle a ze života sprostě vypadni.
Zlomí se ti vaz, nebo budeš se tam
houpat, nu jenom tak než smrt přivoláš.

Někdo my nasadil betonové boty. Jak
mám s nimi chodit nebo ony nejsou
asi na chození. Vhozen do řeky potápím
se vidím tam své kolegy, je hezké vidět
ten svět skrze vodní svět.

Stojím na střeše obrovského mrakodrapu.
Dotýká se téměř mraků, dolů to je sešup.
Tak asi poletím, letím dolů krátkou chvíli.
Tak co jsem už zcela mrtvý. Jo asi jsem
vidím tam jen jakousi slátaninu z krve a masa.
Není to krása je to hnus, a to jsi ty, tak teď řvi.

Je my mdlo, kolika slovy člověk může říci.
Že se cítí jako natahovaný na skřipec. Když
se to právě v tu danou chvíli doopravdy děje.
Hnusné děje násilí, proměněné a zaměněné
za drobné a nějaké takové řešení podobné.

Někdo vystřelil a přesně zasáhl toho co tyhle
nesmysli tak nesmyslně vymyslil. Nic jsem si
nevymyslel tak to bylo, jednou z rána létala tu
vrána. A taky tu z autobusu vystoupil nějaký lichý
cizinec, nebyl jako místní dost se lišil, měl dvě uši
i oči a tak všechno co by asi nutný člověk měl mýt.

Chci se opít do němoty ale každičký den že by
de javu, už jsem to někdy slyšel. Opilý a pořád
dokola, nechtěl aby přišel ten den, střízlivý. Hnusný
den kdy vše už vnímáš, nic není tak krásné jak se
zdálo. Den je moc světlý a dnový kdo ho sakra
vymyslel, proč nezůstal jen o té noci lépe se kroutí
v bocích. Lépe se v ní toulá, hezčí je vše a hlavně
jsi v ní skryt, jsi jen jakýsi obrys, neříkej to nikomu
já taky nic už nepovím.