ZAHRADA
ZAHRADA
Když z okna tiše vyhlížím
na potemnělou oblohu,
navzdory vlastním potížím
odtrhnout oči nemohu
na větve k nebi modlící
se za mou duši dítěte,
jež v opuštěné ložnici
přebývá samo ve světě.
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskS duší dítěte básník nikdy není sám, potkává ve svých verších svoje sny. Moc hezká báseň :-)
03.08.2020 14:28:10 | vlnka
Ovidius zní mnohem, mnohem lépe. Samozřejmě v latině.
https://www.youtube.com/watch?v=PgFD1hqF7Qo
03.08.2020 17:47:11 | ARNOKULT
To je sice možné, ale asi bych si moc nepočetla ;), sice jsem latinou lehounce políbená, ale určitě hodně nedostatečně ;)
Krásný a pohodový večer :)
03.08.2020 18:26:10 | Emily Říhová
Nevadí. Postupně budou další lekce.
03.08.2020 18:28:27 | ARNOKULT
Moc hezké Arnokulte...
03.08.2020 12:58:07 | Emily Říhová
Ovidius zní mnohem, mnohem lépe. Samozřejmě v latině.
https://www.youtube.com/watch?v=PgFD1hqF7Qo
03.08.2020 17:47:23 | ARNOKULT
A může přesto květem být,
byť cítí se být jediným.
Vždyť zahrada má kolikrát
i samostatné květiny. ;-) * ST
02.08.2020 11:44:51 | jenommarie
Pěkné verše - jako doplněk k těm mým.
02.08.2020 13:42:12 | ARNOKULT
Tak to mě těší a čtu to jako celek..věru..šlo by to krásně:-D
02.08.2020 16:25:32 | jenommarie