VLASTNICTVÍ
VLASTNICTVÍ
Již nikde nic mi nepatří
u břehů vysušených řek –
umřeli všichni mí bratři,
co nemysleli na zítřek.
Ve světě tvorů smrtelných
se zlatu klaní nad hrobem
a u oltáře nemocných
prodali Smrti vlastní zem.
Komentáře (6)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk30.08.2020 13:47:01 Xardas
Zajímavé..., i když se říká, žij dneškem. :)
30.08.2020 14:51:05 ARNOKULT
Vy jste mladší. Já naopak ze středověku. Názory na život mi dal můj otec ("mainstreamu" normalizace se nedalo věřit), který se narodil v roce 1912. Na stěně nad katedrou (když byl otec prvňáčkem) nevisel císař Karel (jak jsem se mylně domníval), ale krucifix. Ve druhé obecné tam už tatínek mohl vidět pouze TGM.
30.08.2020 14:56:30 Xardas
Ale i přesto mám rád básníky dříve narozené.
30.08.2020 15:02:29 ARNOKULT
To já až ty dokonce 2000 let staré. Je to "posedlost". Ta se ostatně na mém metru podepsala! Jen abych nedopadl špatně - jako např. "nečitelný" Kollár ("Aj zde leží zem ta před okem mým, slzy ronícím...").
30.08.2020 18:11:48 Xardas
Kolarra dneska asi lidí moc nečte, on už takový Mácha i Erben je pro většinu děti na základních školách terno, ale to obecně i poezie..., já taky nejsem na lit. serverech moc čtený. :)
30.08.2020 19:04:00 ARNOKULT
Já si nejvíce z 19. století cením Máchu. To ostatní je bohužel zcela na periferii evropské literatury. Bohužel. My jsme s tím "obrozením" začali poměrně pozdě - navíc vše "sklouzlo" do určitého (byť jen jazykového - nikoliv rasového) tribalismu. Šlo o jakousi "opožděnou" kopii Německa "naruby". Otázkou je, zda se podařila vůbec nějaké "světovost" i po roce 1918. Nicméně nebudu se snažit to posuzovat, literárním historikem nejsem.
Návštěvnost
