DETEKTIV

Anotace: RD

Nevěř, lidé jsou verbež.
Ztržený davem,, dále jim
opíjen. Hledím na svět jako
úhlavního nepřítele. Masa jednoho
špinavý jest, hleď být zas člověkem
posuvným.

Zatracen, utracen, ničemnost civí.
Padám do světa bez běhu let.
Jsem stále onen ten, co život mu
zní tak cize. Otráven, posuzován
načmáraný na tabuli světa coby, sketa

Letí věta zachycena, dříve nežli
byla rozsvícena. Dána zpět do úst,
podivných. Byl zasmušilí tichý, to
vše je pravda, zrozen aby byl poztrácen.
Pravda kde je když ji nejvíce potřebuješ.
Někde si poletuje, nebo kuje pikle, zbrkle.

Zbyli jen barvité vzpomínky, hlavou ti proletí.
Pak někde spí, sloupec nachoví stříká stíny.
Padl svět obklíčen, zatlačen, rozvířen pěje rudě.
Tělo do jazzu, ksicht pln animozit, skřípá zuby.
Utichla palba z děl, z písku noří se těla, zamračena
Nemá ruku nohu tak zazněl výstřel roku, vstávej a pochoduj