Anotace: RD
Vztek na potlesk, neznějící.
Stud na něco co nelze popsat.
Psát věci v křeči, paralyzující.
Sen nebo spíše, noční můra.
Svět jako nepřítel, tvého mozku.
Zastavil se a začal řvát, nu tak potichu.
V křiku ticha vše se zmítá, gravitace prý
odmítá. Tělo své nepoznávám to že
jsem já, ta kostka sádla. Zaříkávám,
odnímám, lžu jen levně neprofesionálně.
Zázraky se nedějí a když tak až později.
Možná až po mé smrti, zázraky si ostatní rozdělí.
Sedím tu a píšu žvaním, náhle střepina od
granátu zakousne se. Co tu dělá, nějak to tu nezapadá.
Zvedám se padám krvácím slova, nade mnou sova.
Obhlíží děj směje se my pod fousky, určitě i francouzsky.