Po vážkách

Po vážkách

Vztahy rezonují rozpačitě pravdami,
ve rtu zkousnou kde co,
ďábelství schovává lůno nečisté,
živel uhasí pohádkář.

Radar rozumu,
jde si po svých stopách,
a vymítá zamítavě uragán děsů,
kde déšť nevyzraje,
na suchomilné cvaky zrn citů,
dyť je ámen,
v kámen původního netvora.

Znak,
ve drápu sokolího letce,
nebo kraul,
a přeplavat tuny kanálu,
od tlukotu,
ke infarktovým mániím,
jež začlení táhlý kord.

Obložené louky koumají,
kdy a jak zkostnatí,
než vypijí hrst trvalých pokušení,
aby prolomily hlínu,
z kořene bledých ořechů,
rašících nedopalků zvláčnění.


Vězněn s dýkou krve šachu,

uvěznění v korytách,
kdo však zjemní pakobry,
ten ulehne si k nim,

jakoby se vžil,
ke srážejícím odrazoleskům,
v klínku pralidském,

a stal se jednou z nich.



Stahující smyčka néé,
přisedlává forma,

list a utkvělá mašlička,

po vážkách žíhaných bronzů,
navíjecí rostlinou,

rub, líc,

a zaměněné svetry za košile,


bez erotických knoflíčků.
Autor Dejvis, 04.05.2021
Přečteno 50x
Tipy 4
Poslední tipující: Vivien, Iva Husárková
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

To ano:))

07.05.2021 11:09:30 | Dejvis

Radar rozumu a pohádkář, to jeden neví, zda svetr či košili :-)

06.05.2021 21:53:43 | Vivien

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter