POTOMEK

Anotace: Lyrická báseň

složitost života pozřela dychtivá nanicovatost blýskající se na obloze 

zřím na nebi stín běhů bytostí minulých

anabáze rozlišená do fáze třeskutého rozbití

snaha odkrývaná posléze upěchována zdržela se krátce 

zrádce oněmněl hrůzou když byl nedůtklivě políben můzou

skrze tebe vidím tebe upoután vnitřně ucourán na kusy lascivně složité

zázraky co se nedějí jen v neděli zazní sten touhy odrazené 

těla bez očí bez tváří jsou to panáci životů uloupených predátorem

byl stvořen tak aby byl schopen řvát své vlastní vize ponořené vně

v moři nenadálých skutků co vskutku zapomínaly vsunout vsuvku

jen pěšákem odevzdán na oltář podezřelých příčin vlastních přešlápů

překlepů různých složitých převleků do kůži vyhořelých duší zohavených

nechápu pustím si to po zpátku jako pošetilou ukázku mého tichého bdění 

upoutavka na tuto zkratku je plna překvapivých zvratů poklesů či zvratků

nesním jen se potěšile modlím k tomu co je neviděný a má mnoho domů převelikých

kam nohy složit spát si celý den nebo vyjebat celý zkurvený vytrvalý bezcenný svět

pravil ten co přežívá jako sépie celý den i noc a volá stále tišeji o pózující výpomoc

ve hře je zlost vnímavost jinakostí co své si hledí než tě vytrvale a ponuře snědí

svědí mně bolest srdce někdy i prudce vytrvale tlukoucí chtělo by ven

být svobodno nesloužit lecjakému tělu

ty si to nezasloužíš tak od tebe odejdu

slyším každý den jak to srdce na mě vytrvale řve