Po listu perletí

Anotace: ()

Kde ptáci nebes jsou ?
Neslyším stvůry.
Kde to kupodivu jsem ?

Uprostřed Nietzscheho
zamlženo mlhou vetché bledosti.


Jímám v lese můry spurné
abych s nimi vzlétal zbožně
ve skleněném stínu dál
a nic
neprocházím iluzí
opozdívá se vydlážděná tmoucí stálice
ta kráčí jižně nadějí.


To hřmí ty stesky mé

vztyčení hrobu
a netřesky k ukolébání mi vážně voní
jak halucinogení se rodí píseň
co si ji zdá
ve vichru souzení.



Pod hedvábím zimy
zimovřivým vločkami sonetu

nashledanou
miserere

jsem podoben podzimu
který sklidí po listu perletí
strážný sám

a vyhojí jej na jasany útěch.