Srdco-plení

Anotace: ()

Smuteční mečíky
nevzkvétají
na tvou chorolící Zem
je mi to líto
patrně se tě dotýkám naposled

už jistě smrákáš
v mračnách neznámých

ale v plenéru tě čmárám prsty jeřabin
na ten papír hladce nuzný
pastelem z mé krve nitra dír
a naříkám ve vichru slok

co člověče mám proč tu žít

smím takto mlčet
a dýchat svoje

srdco-plení

dej znamení cherubíne

vysvlíkám si kůži varaní
a umodlen skáči z mramoru skal

dej mi mi křídlo
nechci vzlétat

řitím se do bledoroklé řeky

tam si z mou paní splavím
tu vrtuli vyhloublé lásky
a odrazím vzpomínky k ní

kdy voňavě pokvetem
v záhonech blýskanic

již i pokape z nás stříbro
a to na očí vážky dopadne svit

jež ji náleží
nastokrát.