Zlověstně

Zlověstně

Anotace: :():

Dekadentní noc
a smrtihlav světélkuje na čelo
strup zkamenělé průrvy
ponořuji se
pomočuji
nehledám
nespím z toho mrtva
a rašeliniště srůstává ve mne
to abych nebyl Já
jen načmáraný epitaf
svých hříšných myšlenek
čekám tedy na verdikt
mnicha
či podlého starce maškarád
kdo si shrábne vnitřnosti
a potrhá je k vykostění
do zaprášené díry nicot.



Omluvte mou drzost
ale doufám
že to bude v sobotu
už tuto
nevěřím ani v sebe
kde jsi můro
kde jsi
dokonči to
a propusť stínovrahem
do mé skromné šibenice
zmlhovatělou rozpáranost
od přeúchvatných zvonic
ukrutnic.


Nebojím se této skladbě hnít
obětní koza bradky jsem
k pousmání zahořklé nenasystnosti
si uždibují
zle
zlověstně
ti parchanti
nepřející.
Autor Dejvis, 21.08.2023
Přečteno 142x
Tipy 19
Poslední tipující: Sonador, Psavec, Stanislav32, Žluťák, Fialový metal, šerý, Helen Mum, RadekČ, Ophelia81, IronDodo, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Mkinka vystihla i můj pocit z této básně... hluboce bolestné.... je mi moc líto. Dokud však v člověku dlí síla tvořivého ducha, v mých očích má smyslu pokračovat dál. Pěkný den, Dejvisi :-))

21.08.2023 13:14:44 | Helen Mum

Díky Helen:) To jsou minulosti i to další. I Tobě krásný den *

21.08.2023 13:18:57 | Dejvis

Zlověstně někdy v černých skupách mraků zabouří. Někdy černý havran z dálky krákorá.
Nepanikařme, věřme! Z náznaků, nemusí být nehoda.*

21.08.2023 13:13:40 | šerý

Díky brachu, tak jak píšeš, Dobré tu je *;)

21.08.2023 13:18:13 | Dejvis

Najdi si obrazy Hieronyma Bosche, k nim se tvoje verše náramně hodí. :-))

21.08.2023 12:38:41 | Kan

Ano znám Bosche moc dobře:) Díky za reakci Kan

21.08.2023 12:39:46 | Dejvis

Děkuji za navštívení i reakci * Snad ze mne něco zbude:)

21.08.2023 12:18:13 | Dejvis

Dekadentní noci temné verše nosí... by pojídaly básníka... Působivé odevzdání...

21.08.2023 12:16:36 | Ophelia81

Ve své široké paletě hovoříš v barvách nejen křiklavých, ale i procítěných až do morků kostí. Obdivuji celkově tvorbu, že dokážeš naprosto vykřičet zoufalství, bolest, melancholii i smutek v barvách nadlidských.
Já sama mám sklon k melancholii, a proto tato díla se mi velice dotýkají i uvnitř.

Ti parchanti nepřející - naprosto rozumím - je znakem bolesti a není v tom žádná nenávist, jen bolest a bolest.

Dílo velice smutné, ale vyzrálé a silné, které naprosto famózně si dokáže poradit s nepřízní osudu i chaosu v nás samých.

Poezie jako terapie a následné sdílení pomáhá překonávat překážky, i když nejsou nám samotným příjemné.

Opatruj se a děkuji za umocněné řádky duchem i sílou v atmosféře, jakou Ty ovládáš bravurně.

Lidskost je tu na prvním místě.

Ať žije Tvá opravdová poezie z šlach opravdovosti i upřímnosti.

Ještě jednou děkuji za možnost čtení.

Tvá čtenářka Mkinka

21.08.2023 12:10:58 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí