Asi osud...

Asi osud...

Myslela jsem, že když napíšu do písku Tvé jméno
Překonám hranici vlnícího se ticha
Chladila jsem chodidla v každém přiléhajícím soucitu
Ale neslyšela
Jak čas chodí za mnou a mění směr písku
A tak jsem běžela, abych se vracela
A tišila, abych mluvila...

Autor Ophelia81, 28.09.2023
Přečteno 280x
Tipy 25
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

17.10.2023 13:55:51   Jan Kacíř

Skvěle napsané.

líbí

30.09.2023 13:50:50   uživatel smazán

Osud ten okamžik zlomu * Tiším..

líbí

30.09.2023 17:37:22   Ophelia81

Takové tišení dotkne se slovem... Děkuji *

líbí

29.09.2023 09:23:43   Sonador

Of! úžasný...*

líbí

29.09.2023 11:48:39   Ophelia81

Moc děkuji, Son, od Tebe těší...*

líbí

28.09.2023 13:11:04   cappuccinogirl

nádherně vykreslenej obraz duše

líbí

28.09.2023 14:14:38   Ophelia81

Děkuji za vnímavé čtení :)*

líbí

28.09.2023 11:39:27   RadekČ

Skvělá báseň...velmi zarezonovala.

líbí

28.09.2023 12:56:57   Ophelia81

Děkuji, to mě těší :)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.1 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel