Návštěvnost
Asi osud...
Asi osud...
Myslela jsem, že když napíšu do písku Tvé jméno
Překonám hranici vlnícího se ticha
Chladila jsem chodidla v každém přiléhajícím soucitu
Ale neslyšela
Jak čas chodí za mnou a mění směr písku
A tak jsem běžela, abych se vracela
A tišila, abych mluvila...
Překonám hranici vlnícího se ticha
Chladila jsem chodidla v každém přiléhajícím soucitu
Ale neslyšela
Jak čas chodí za mnou a mění směr písku
A tak jsem běžela, abych se vracela
A tišila, abych mluvila...
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Skvěle napsané.
17.10.2023 13:55:51 | Jan Kacíř
Osud ten okamžik zlomu * Tiším..
30.09.2023 13:50:50 | Dejvis
Takové tišení dotkne se slovem... Děkuji *
30.09.2023 17:37:22 | Ophelia81
Of! úžasný...*
29.09.2023 09:23:43 | Sonador
Moc děkuji, Son, od Tebe těší...*
29.09.2023 11:48:39 | Ophelia81
nádherně vykreslenej obraz duše
28.09.2023 13:11:04 | cappuccinogirl
Děkuji za vnímavé čtení :)*
28.09.2023 14:14:38 | Ophelia81