Ticho tu

Anotace: *:)()

Zakalené sklo
kdesi se třpytíš
v trávě paloučí
a já přes tebe nevidím
ani kapku touhy
ani dny
k rozvíření blankytu
propadlišť.


Je-li důkaz vinný obzorům
v neviditelnu hydraulických
srdečnic
odcházím bez života
nikam
vyprázdněný heroicky
a neprůbojný k tomu
stvořit inovační etapu map
po nichž bych plul
k lásce moří
delfíní
do emocí hlubin ploutví
jejž zprovozní
existence myšlenky
nebo-li
co to smíchávám
za koktejl deziluze
když iluze je domněnka
táži se
jestli neblouzním
jako ve scénaři


stařec
který si usmyslil
že je motýlím
Othelem
své žárlivosti
ironicky komické.



Ticho tu
oslepnul sem
masovrah snů
řeže mě
vyžraně mačetou
melu z posledního dechu
spinkám snad
v to
pardón nedoufám

jakoby tlejíce
přenádherně pekelný
již tím hříšně ožívám
k světlookým můrohrám
jak bych upil
z jejich zad
klam zrcátek

rozpustile omrzelý
v mrazivých večerů
sám zdrcen pýchou
a průtrží krve
despoticky se sžírám
ke kostře chrabě

oběšený

vyji

černotou.