Bděte, potomci dávných lidí, bděte.
Děti prvních Přemyslovců, Slavníkovců,
i dalších zapomenutých v čase.
Co by řekli, kdyby dožili konce konců?
Kam jsme to dopracovali, lide český,
moravský, opavský a slezský.
Kdysi otcové všech současných králů
nemají klidné spaní, nemají nebesa.
Nepotřebovali ustavičnou chválu.
Dnešní vládci se nepyšní jménem Přemysla.
Lvem, koněm, kopím, či růží snad?
Lživou dýkou historie bodnuti do zad.
Ta dnešní doba je dosti zvláštní
a zítřejší bude ještě zvláštnější.
V Elysejském paláci leží injekční stříkačka.
Ve Windsoru se denně peče francouzská bageta.
V Kremlu je zima jako v ruským filmu
a v Oválné pracovně nevyčistili skvrnu.
Je tam už přes dvě stě let, možná dýl.
Tyto místa jsou místem mnoha idyl,
ale kdo nakonec zůstane,
kdo z nich vyhraje,
kdo si bude mnout ruce?
Někdo z nich? Všichni?
Nebo někdo jiný?
Král Králů to ví
xxx