Děsily ho oči stromů
Zkoušel je zavírat něžným dotekem
Šeptal každému pahýlu zvlášť
o minulosti, kterou miloval
A když trvaly ve svém pohledu
Krájel kůru malým ostřím
na plátky lodí
Posílal je po větru
schoulené pod smrákajícím se listím
Jako by se měl kam vrátit...
27.12.2023 10:28:27 uživatel smazán
Do stromu je jako do duše, to vrýt svým srdcobolem * Kvésti v tom svůj životopis
19.12.2023 09:58:36 uživatel smazán
povedení, mám rád stromy a také s nimi diskutuji
18.12.2023 22:51:49 narra peregrini
jejda, Ophel.. já se jistě opakuji, ale tuto prostě miluju.. tak ladně plyne a přitom tak intenzivně... ukládám si s dovolením :)*