Smyčka

Smyčka

Zbyde jen popel na hrablu
kousky vzpomínek v kouři
život byl podobný kyvadlu
zmizel jak kapka v moři.

Nejsme už tím čím jsme byli
nejsme už ani popelem
po nás snad děti zbyly
co půjdou vlastním údělem.

Pomrzly všechny úsměvy
však slunce je zrodí zas
esa se vzedmou nad plevy
na chvíli prosvitne jas.

Neprosím chvíli o sebe
prosím jen o chvíli pro vás
než i vy půjdete do nebe
sundejte z krku ten provaz.

Táhne vás stále zpátky
drží vás a stále děsí
vytváří spory a hádky
a pak vás na něm oběsí.

Autor Ďábel sám, 13.02.2024
Přečteno 90x
Tipy 14
Poslední tipující: Jarunka, IronDodo, Marten, Lighter, Marťas9, Marry31, martinaV, mkinka, Chane, Žluťák, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Přesně jak to píše Marry. Hezký den...

13.02.2024 11:39:58 | Marťas9

Smutné, ale vnímám v tom něco pravdivého

13.02.2024 11:05:51 | Marry31

Silná melancholická poezie, ale květ jara se brzo usměje.

13.02.2024 08:24:57 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí