Táhnu špachtlí lusku děveček

Anotace: ()

Hlubina života spí
pod povrchem lidství
je zranitelný
týž čas chmurného prachu
a sazenic urozených slunečnic
goghova obrazu
reliéfních tahů mysterií.


Proč se tehdy zastřelil
když žhnulo slunce pohromy
a havrani v hejnu prudce letěli
po dálí bez konce vesmíru v ní
a koloběhů výtvarných hýření
se střetává kořen stoletý
s tím sběrem intimit mým
když je svým shovívavým setmění snáří
tak trochu dvorně žárlivý
i bolestný k luně hvězdných let.


Táhnu špachtlí lusku děveček
a protlačuji jejich nádhernou siluetu
toho tance rozcestí milovaných zhuštění
jimž oblekám jim vzkříšení všeteční
oněch barvitých vašich záduší vůní včas
nelituji nad taktovkou těchto múz
ikdyž byly moc snad živly vínem opilé.