A zakřičel...

A zakřičel...

Anotace: ()()

Zimovřivá panička byla ledově svůdná
když sem se ptal
rozžhaveného Hélia
jestli milovat je z očí slunce
které po ránu tak rád sleduji
ale on nevěděl
zamrzl v tom
jak v krápníku křišťálů záhad
co má paměť nesahá
a neobstojí přesah vědění
jež se mnou kalí
ten chrám zbožný
jaký je v lůně skrytý
v prosbách časů útěch
růst a nalézat
to nazpět rozpíná koniklec
a jarem ctí rytmy radostí
nechť spásá vesmír sláv
v úlomcích modrých hvězd
a stokřídlých krás
tak bych dobyl můj svět
a zakřičel....


Sem svědkem záplav spočinutí.
Autor Dejvis, 22.05.2024
Přečteno 52x
Tipy 16
Poslední tipující: jort1, IronDodo, Fialový metal, Žluťák, Psavec, cappuccinogirl, zase já, Ophelia81, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Skvělá, Dejvi... dala jsem si ji párkrát a pořád v ní bylo co nového najít...*

22.05.2024 10:39:17 | cappuccinogirl

ST. Tvá citlivá poezie je emotivní a křehká, bohatost slov. Děkuji za možnost čtení. Posílám kamarádské obejmutí.

22.05.2024 09:30:52 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí