Anotace: O hledání, nalézání a ztrátě
Barvy na nebi duše mé,
obracím se po deváté do sebe -
Pln úžasu za Vámi letím
a do hlubin svých se potápím.
…Mířím však za nimi?
Jaká k nim cesta je?
Prostorná a široká pro mnohé,
či úzká a k nalezení těžká?
Najdou ji všichni hledající,
anebo je to cesta skřítčí,
občas se vytrácející?
Jest tedy cesta vůbec,
cesta mezi místy dvěmi?
Nejsme snad jen obklopeni iluzemi,
a tato cesta svatá jedna mezi nimi?
Tato iluze mezi námi, cesta forma její,
jest ona vytvořena námi,
anebo “jimi”?
Let do výšin i sestup do hlubin nezdařil se…
Nezdařil se, či se mi pouze nezdál -
nezdál býti tím,
čím býti měl?
…Měl býti čím?
Sedím tedy zase na suchém břehu předělném,
pod sedmi krásnými nebi,
nad temnými hlubinami,
však necítím se býti pravým člověkem.
tak zkus být LEVÝM člověkem
či středovým - to nejlepší je místo
nad hlavou nebe - pod nohama Zem
a v srdci velkorysé čisto :))
20.09.2024 09:47:23 | šuměnka
Děkuji. Mám pocit, že by se Vám mohla líbit báseň "Antaios" od Holana. Jedná se o mou nejoblíbenější báseň.
20.09.2024 23:23:21 | Yottalomaniac