Vnitřní síla

Musíš věřit jen sám v sebe,
nemůžeš čekat, že ti spadne láska z nebe.
A i když to chceš vzdát,
protože si myslíš, že tě nikdo nemá rád,
nesmíš se už bát!
Tak vstaň, probuď se, začni žít,
k tomu stačí jen sám sebe mít.
Myslíš si, že jsi na dně,
sebrat se nejde tak snadně.
Ale je to naopak,
stačí vzít ten strach a hluboko ho zakopat.
Čas plyne jako voda,
v tvém případě jako rozbouřená řeka,
tak zklidni dech a měj sám sebe rád.
Mysli na to, že ty se musíš nejlíp znát.
Mozek ti radí: „Rychle odsud běž!“
Srdce říká: „Stůj.“
Ty jen sám sobě lžeš,
zastav se, dýchej, poslechni hlas svůj.
Hlas, co k tobě promlouvá z tvého nitra,
jen pak prožiješ krásná a klidná jitra.
Budeš moci opět v klidu spát,
beze strachu usínat, myslet, dýchat, žít.
Musíš se od všech věcí a lidí, co tě mučí, oprostit.
Jen podle sebe žij život svůj,
neomezuj se někým jiným,
nenech se spoutat,
nežij jen napůl.
V lepší život nemůžeš doufat,
pokud zůstaneš stát
a změny se budeš bát.
Žij svůj život tak,
abys mohl rád vzpomínat.
Abys měl na co vzpomínat,
až budeš jednou stár a na posteli umírat,
budeš vědět, že tvůj život za žití stál.
Není to tak, že utíkáš,
ale vidíš se? Vždyť ty uvnitř umíráš.
Chřadneš jak duší, tak i tělem,
jakoby tě vystřelili dělem.
Až si vymezíš hranice
a budeš vědět, co od života chceš,
pak teprve k úspěchu dospěješ.
Kam tvůj život spěje
a co se kolem tebe děje,
máš pouze v rukou svých,
není to vina ostatních.
Nikdy nenajdeš klid na místě,
kde už dávno nemáš být.