Mračíš se, něco se stalo.
Zřejmě tě to zase potkalo.
Zhrzený, minule to nestačilo?
Já ti to říkal.
Proč schováváš ruce?
Proč uhýbáš tak prudce?
Další chyba, konečně uč se.
Já ti to říkal.
Opět jsi jen prázdná nádoba.
Viděl jsi ty gesta, byla tam podoba.
Nedal sis poradit, teď máš bolest pro oba.
Já ti to říkal.
Příště už nedělej stejnou chybu.
Nenahazuj hned na první rybu.
Nechceš to slyšet vím.
Ale já ti to říkal.
Zase mluvíš sám k sobě.
Píšeš řádky, žiješ v zlobě.
Tahle báseň je jen tobě.
Však víš, já ti to říkal...