Přirovnání

Přirovnání

Anotace: Člověk si dopisuje s mimozemšťanem a vysvětluje mu, jaké je to být člověkem.

Dopisoval jsem si s mimozemšťanem, zeptal se mě, jací jsou lidé.

 

Začal jsem.

 

 

My lidé…

 

Jsme jako jiskra.

Zasvítíme a vyhasnem.

 

Jsme jako čivava.

Když jsme naštvaní, zaštěkáme.

Když přijde větší pes, zklapneme.

 

Jsme jako porouchané stroje.

Když někdo něco plácne, zasmějeme se.

Když ale řekne něco vážného, mlčíme.

 

Jsme jako moucha.

Pořád jenom lítáme sem a tam,

zoufale hledáme cestu ze zavřené místnosti.

Okno je otevřené.

 

Jsme jako tragická dopravní nehoda.

Jsme neomylní řidiči našich nezničitelných vozidel.

Chrání nás spousta bezpečnostních systémů.

Pokud je ale náraz příliš silný, zemřeme…

 

Jsme jako hvězdy na obloze.

Vidět jsme v noci, když se zhasne.

Často neobjevení, často opomíjení.

Občas si na nás někdo ukáže prstem

a rozebere celý náš galaktický život.

 

Jsme jako žhnoucí kus železa.

Záříme. Kovář si nás ková k obrazu svému.

Chladneme. Snažíme se změnit. Stárneme.

Jsme schovaní v kůlně, otupíme si čepel,

zrezneme.

 

Jsme jako Šuppiluliuma I., chetitský král.

Snažíme se dobýt svět, zanechat odkaz.

Kolik hlav ale bude muset padnout? Kolik toho

budeme muset dokázat, aby na nás nikdy nezapomněli?

Kolik… kolik???, abychom žili v jejich srdcích navždy?

 

Jsme plní zvláštních protikladů.

Dáváme si divné přezdívky.

Pomlouváme se za zády, abychom skryli vlastní bolístky.

Válčíme pro mír a podle toho, na jaký straně zrovna stojíme, 

v toho právu jsme.

 

Milujeme zdi. Házíme pingpongový míčky po plyšových opicích.

Padáme do prázdných náručí.

Zobecňujeme.

Říkáme spoustu mouder,

přesto jsme křehcí jako okrasné sklenice.

 

Smějeme se jiným, chceme být jiní.

Chceme být normální.

Věříme, víme, snažíme se pochopit, o co tady jde.

 

 

Možná bychom chtěli být jako banánová slupka letící vzduchem.

Trochu hnědá, trochu žlutá, zevnitř vlhká, zvenku suchá.

Letí vzduchem, vlaje, krásně vlaje. Narazí do bílé tabule

v zatuchlé školní třídě. Učitelka jenom provolá: „pitomé dítě.“

CÁÁK, tak by prý chutnala svoboda.

 

To je ono a teď mi pověz všechno, co víš o tvojí mimozemské rase ty.

Autor Luboš, 18.06.2025
Přečteno 33x
Tipy 10
Poslední tipující: Marťas9, Marcone, jitoush, Marten, cappuccinogirl, Psavec, Břetislav, mkinka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

....Dobře se mi četlo.....zajímavé paralely.....momenty.....Ji.

18.06.2025 19:37:54 | jitoush

líbí

Skvělý dílko

teda nevycházíme z toho moc dobře
jenže sebe nezapřem-
-jsme "takoví"

před tvým podáním té lidské duše v kůži - smekám*

18.06.2025 12:12:10 | cappuccinogirl

líbí

@cappuccinogirl velice děkuji, vážím si toho, že se ti dílko líbí.

18.06.2025 17:53:25 | Luboš

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel