Vlak

Houpu se po kolejišti.
Cesta vlakem, příjemná chvilka.
Až na ty zvuky,..jako na letišti.
Jako by mi u hlavy jela pilka.

Jedu už hodinu, padá na mě dřímota.
Asi se odeberu do vagónů myšlenek.
Však není tam světlo, jen prázdnota.
Nedávám to znát navenek.

Jen já a moje stavy.
Sdílíme dohromady kupé.
Aspoň nevidím prázdné hlavy.
Jenom já, můj vagón, bolesti tupé.

Tak si jedu dál do stanice cílové.
V oknech se míjí odrazy.
Ve svém vlaku, kroky mílové.
Jsem zvědavý na finální obrazy.