Černá kočka račí, síla je větší než zášť

I když čas plyne tiše a pomalu,
já ptám se samotného Lucifera:
stačí mi tři slova v povelu?
Vstaň, usměj se a nebuď ukřivděna.

Srovnáváš se s temnou černou kočkou,
jenže ani nevíš, jakou skrývá sílu,
proto nemůžeš být jen chudou selkou,
a tak objevuješ v sobě vílu.

Dáváš naději lidem kolem,
sic-víš, že ne všichni ji mají,
na tom ti ale nezáleží, jelikož s polem
je lidstvo mocnější, to diktátor tají.

Nerozumím, proč všude řádí války,
to se snad více cení moci než života?
Co stane se až smrt tě pohltí taky?
Tvá moc bude u dalšího patriarcháta.

Nepovažuji se za feministku,
ale co sousedi na východě?
Oni měli tu nejlepší prezidentku,
nevážili si jí a teď jsou v nevýhodě.

Proto pravím svá slova světu,
a nestydím se za to.
Ty nedáváš mi šanci k rozkvětu.
pojď blíž a já předvedu ti to,

čeho všeho jsem schopná.
Ani sám ďábel mi nestačí,
cítím se mnohem více silná,
tak, jak ta černá kočka račí.