Po hraně zítřku

Kráčíme sami

vlahým větrem

ostrým paprskem

mezi stěnami

reality

Duše z papíru

přivine 

ke sklu snů

vidím

jak stojíme

v přílivu 

úplně nazí

Točíme se

ty a já

v botách od písku

Každý dopad

je echo

posledních dnů

letního stesku

S ohledem na dny

prožité

kolik jsme zvládli

utratit

a

promrhat

Znásobí se a jdou

někam

po hraně zítřku

Dál do dalšího světa

Vůni stále nosím

v přívěsku

Je cítit bezem

i tebou