Oře chov

Oře chov

Anotace: Z dob pohanských očima jednoho hřebce... °°° Na konci básně je úryvek textu, který mě k napsání inspiroval. Obrázek přes Google...

Sbírka: Z pověstí a dávných časů

Oře chov

 

Byla to noc jako každá jiná,

divoká jízda s divokým jezdcem,

zas měsíc z nebe na nás se dívá:

na boha s jeho bělostným hřebcem.

 

Vlající hříva, zpěněné boky,

zpod kopyt ulétá hlína,

přes rokle hravě mílové skoky...

Vždyť prach z cest není špína!

 

Ráno zas žrecové najdou mě stát

V ohradě, kam odvedli mě včera;

jako bych celou noc nechal si zdát,

jako by On nepřišel za mnou z šera.

 

°°°

 

Snad byl to den, jako každý jiný,

ve vzduchu vůně sena a udusané hlíny...

Nikdo však nepřišel mě pozdravit ráno

a něco jinak přece se býti zdálo.

 

Ticho jak v hrobě,

západní vítr vál

a já – na vzdor sobě –

v ohradě zůstával.

 

Pak ale křik a lidí pláč,

ve vzduchu pach krve;

Smrt jména zná, ví, co jsem zač.

Ze strachu mě zebe.

 

Ohradu zdolávám jediným skokem

a už v patách mám zástup nepřátel;

náhle kov chladný projel mým bokem...

Já naposled jak vítr letět chtěl!

 

Cítím zas v zádech tíhu jezdce svého,

mezi hladovými běsy rudý cval,

do cíle nesu toho jediného,

kdo na pastviny své si mě vzal.

 

°°°

 

Na místě, kde stará víra umírá,

ta nová staví chrámy

a nám v kostele navždy sloup vzpomíná

oné smrtelné rány...

 

 Bělouš mezi vlky

 

Obec Ořech: „Jméno toto (původně Ořechov) není však odvozeno od stromu ořechu nebo jeho plodu, nýbrž od toho, že zde byl chov posvátného oře (oře chov), kterýž věštil pohanským předkům našim. A stejný výklad svého jména měla i tvrz Ořechovka v Dejvicích, kde chován byl posvátný bílý oř nebo kůň boha slunce Svantovíta, jehož božiště bylo na sousední hoře Svantovítově, dnešních to Hradčanech.

Do Ořechu u Krtně v době zápasu křesťanství s pohanstvím vpadl vyslaný zbrojný lid, pobil ve svatoháji kněze pohanské, sebral všecky poklady, poranil i oře posvátného, který prchal a prchal, až konečně padl. A křesťané pak na místě tom postavili nynější farní chrám sv. Jana Stětí. A výjev, jak tento raněný oř padl, zobrazen jest na sloupu uprostřed kostela.“

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BILIÁNOVÁ, Popelka. Ořech a Krteň. Národní listy [online]. V Praze: [Julius Grégr], 1933, roč. 73, č. 171, s. 4 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/O%C5%99ech_a_Krte%C5%88

Autor E., 04.09.2013
Přečteno 1051x
Tipy 4
Poslední tipující: Anjesis, Jozef Bojanovský, andel.smrti
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí