Anotace: taková lehce baladicky morbidní....
.
Nesnáším úplněk!
tu jeho zář...
Proč se mi vysmívá
pobledlá tvář?
Když boudím po chodbách...
nemůžu spát...
jsem jeho milenka;
Náměsíčná
Nestojím o Měsíc
tak chladně svítící
Já toužím po někom
se srdcem bijícím
se srdcem bijícím
na vlčí kůži
Když rána dožije
dostane růži
Rudou, jak jeho krev
kterou už nemá
a potom půjdu spát
krásně unavená
.
Ach měsíc, můj patron chladný, mně v noci i přes děštivé mraky provází, nedá mi spáti a tahá za uši...
29.10.2008 18:52:00 | Bíša
ale jo, docela to jde :) píšeš jako drak!
29.10.2008 13:15:00 | Jermolajev Tondovič Prdelinskij
slova plují, větou tečou
před jazykem neutečou
to on je pronáší
máš hezký styl
29.10.2008 08:38:00 | prostějenjá