Mrtvý čas

Byl pozdní večer, mrtvý čas,
večerním časem zněl smrti hlas,
upírův zval ku smrti hlas,
kde hrobový zaváněl smrad.

O smrti šeptal tichý hrob,
uvadlý strom lhal smrti žel,
svou smrt tu dávno slavík měl,
potichlou krajinou tichý vzdech.

Jezero mrtvé v křových temných,
zvučelo temně tajný bol,
a břeh smrt objímal kol a kol.

A slunce temná světů jiných,
uhasla tmavými pásky,
umírající tam co slzy dávné krásky.