Démon kritické linie

Démon kritické linie

Anotace: Inspirováno Riemannovou hypotézou. Za vyřešení této slavné matematické hádanky je vypsána odměna 1. milion dolarů.

Sbírka: Kaleidoskop fragmentů




v temnotách nekonečných hlubin

se skrývá bytost

...

surová

chladná

prázdná

...

její existence

je definována absencí všeho co známe

...

hladově polyká prvočísla

v bezedné spirále

...

tančí na Riemannově hraně

posouvajíc se po tenké linii

mezi řádem

a chaosem

...

je hráčem v matematické hře

každá nula na kritické přímce

posiluje jeho moc

...

sní o nekonečných řadách

které se nikdy nespojí

...

nula za nulou

se zjevují v děsivé řadě

hypotéza neprokázaná

je jeho vězením

i ztraceným klíčem

k absolutní moci

...

v číselném labyrintu

požírá pravdu

krmí se zoufalstvím selhávajících

...

dva

tři

pět

sedm

jedenáct

...

spirála se točí

démon se blíží

zákonitost skrytá v temnotě

...

marně matematikové bloudí

v jeho temném království

hledají řád v šílenství

marné je jejich snažení

...

zeta funkce je jeho temnou modlitbou

démon kritické linie

čeká na hranici mezi světy

jeho hnilobný dech

proráží

nekonečný čas

...

ztraceni v moři čísel

bez naděje na spásu

v temnotě se ztrácíme

...

dva

tři

pět

sedm

jedenáct

třináct

.

.

.

...

v jeho spárech se rozplývá

každý matematický chrám

...

Název díla: Démon kritické linie,Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI

Autor malé srdce, 09.05.2025
Přečteno 73x
Tipy 16
Poslední tipující: mara539, IronDodo, cappuccinogirl, šuměnka, Iva Husárková, enigman, ARNOKULT, BlueZ, Psavec, mkinka
ikonkaKomentáře (18)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Totálne ma to vtiahlo! Táto temná, matematická entita je neskutočne fascinujúca! Tá predstava, ako požiera prvočísla a tancuje na Riemannovej hranici... Brilantné! A tá bezvýchodnosť hľadania poriadku v chaose! Proste husia koža! Perfektne vykreslená atmosféra beznádeje a matematického hororu!

11.05.2025 06:38:27 | IronDodo

líbí

Dlouho jsem se ptal sám sebe, jak napsat matematickou báseň, v přístupné formě? A tak jsem to musel udělat přes nějakou temnější entitu... a myslím, že to byl dobrý nápad. Bez té postavy bych tu báseň nebyl schopný nikdy napsat. Tři měsíce mi ta báseň ležela v šuplíku a nemohl jsem s ní pohnout. Až když mě napadlo ji dát do kontextu s nějakou bájnou entitou.

Moc Ti děkuji za krásný komentář. To jsou ty chvíle, které mne motivují do dalšího psaní. Ještě jednou - díky, IronDodo.

11.05.2025 12:40:06 | malé srdce

líbí

nula od nuly pojde...

10.05.2025 02:07:08 | enigman

líbí

Milý Enigmane, volíš úsporný jazyk, ale Tvé myšlenky jsou drtivé... :-)
Děkuji za návštěvu. Vážím si ji.

10.05.2025 12:08:49 | malé srdce

líbí

Klobouk dolů. Vskutku filozofická báseň. Nicméně - má maličkost je velmi "pragmatická".
Já vidím hlavní problém v pojmu nekonečno. Všechny problémy pramení něj. Fyzikální svět (Big Bang) nekonečno nezná. Ani nulu (viz Planckovu délku). Jsem v tomto směru radikálním zastáncem fyzikálního chápání světa. Matematika je jen abstraktním nástrojem. Nebezpečným.

09.05.2025 22:55:27 | ARNOKULT

líbí

Nulu pokládám za nádherné vyjádření ničeho. Jen díky nule můžeme vyjádřit prázdnou hodnotu.
Nula mě vždycky fascinovala. Když si uvědomíš, že nula leží přesně mezi kladnými a zápornými čísly, tak to ve mně evokuje nádherný obraz jakéhosi uzemnění mezi dobrým a špatným, mezi plus a mínus, mezi radostným a smutným... atd. Není to fascinující!?

Ve védských textech je nekonečno chápáno nejen jako matematický koncept, ale především jako realita. Osobně věřím v nekonečno. Já vím, že to nijak nemohu dokázat a že je to jen má víra založená jen na mém vnitřním cítění. A možná budu pro některé lidi terčem smíchu, ale já si Vesmír představuji jako nekonečně se rozšiřující prostor. Když určitý prostor zaplní dokonalost, Vesmír se nadechne a rozšíří se o další prostor. V tu chvíli se dokonalost stane nedokonalou pro ten další prostor a může tak pokračovat ve svém dalším vývoji. Věřím, že kdyby dokonalost byla vázána jen na okamžik dosažení, byla by stagnací a ne pohybem. Vzácný Arnokulte, píšu Ti to jak to cítím a slyším ve své duši. Já neříkám, že mám pravdu, to bych se nikdy neodvažoval tvrdit, vzhledem k tomu, jak nicotným a nevědomým červíkem já jsem, ale přesto to tak v sobě cítím.

Ve védách existuje jedna slavná a známá Upanišáda o nekonečně (mám ji velmi rád), která říká:

Purnam adah,
purnam idam,
purnat purnam udacyate,
purnasya purnam adaya,
purnam evavasisyate.

"To je úplné, toto je úplné. Z úplného pochází úplné. Když se úplné odejme od úplného, zůstává úplné."

Nekonečno tak zůstává nekonečným, i když se z něj odejme nekonečno. Vždyť i v matematice existuje pojem nekonečná množina. Nekonečná množina obsahuje prvky, které lze počítat do nekonečna.

Děkuji Ti za návštěvu a Tvůj hodnotný komentář. Velmi si Tě Vážím.

10.05.2025 00:05:50 | malé srdce

líbí

já se ti nebudu smát - protože to vnímám hodně podobně! :)*

10.05.2025 18:35:46 | šuměnka

líbí

:-)

10.05.2025 18:50:46 | malé srdce

líbí

Ano. Já v současnosti dost sleduji Sabinu Hosenfelder a Unzickera. Též jsem studoval Zamarovského (Mýtus nekonečno). Mj. též pražský rodák (já se nepovažuji ani za Čecha - cítím se být dítětem magické Kafkovy Prahy - nyní žiji v Jizerkách) Bolzano se nekonečnu věnoval. Jde o to, zda existuje tzv. aktuální nekonečno. Chápu duchovní nekonečno. Vidím to však přes (ryze fyzikální) kvantovou provázanost. Asi u kvantových počítačů pochopíme jinou architekturu vesmíru. Vedle hmoty je informace (současná fyzika už ví, že je její existence nezbytná pro vysvětlení mnoha problémů v kvantové fyzice). Takže nekonečno? Ano! Ale mimo prostor a čas. Hlavní problém? Descartes (Cartesius) - a přesto jej obdivuji! Velmi! Tam je zapotřebí opět "navázat" (viz Husserl). Jeho karteziánské souřadnice jsou už problematické. Též i číselná osa. Takže linearita. Nekonečno je spíše blízké architektuře kvantových počítačů.

10.05.2025 00:22:49 | ARNOKULT

líbí

Já jsem Zamarovského nikdy nestudoval a nepřečetl jsem si od něho ani jednu knihu, takže neznám ani jeho Mýtus nekonečno (ale rád si ho přečtu), spíše vycházím z védských tradic. René Descartes mi až tak blízký není, vzhledem k tomu, že až příliš vyzdvihuje rozum. Jeho: "Myslím, tedy Jsem", jsem vyměnil za "Já Jsem." Ale co se mi na něm líbilo, byla jeho práce v optice, která vedla k pochopení zákonů lomu světla. To víš, lom světla mi je bližší z té poetické stránky:-)

Co se týká kvantových počítačů, jsem přesvědčený, že jsou budoucností dnešních počítačů a že je už brzo vystřídají. Na nich mě fascinuje to, že mohou na rozdíl od současných počítačů, které pracuji s bity, zpracovávat informace, kvantum informací, paralelně.

To jsou všechno moc zajímavé věci. Docela by mě zajímalo, jak bude svět (tato planeta) vypadat o nějakých tisíc let do budoucnosti. Myslím, že to bude hodně zajímavé... :-) Škoda, že si to nemohu přetočit, abych to viděl, ale možná přeci jen budu u toho... Kdo ví... :-)

10.05.2025 00:54:08 | malé srdce

líbí

Jen krátce. Dle mého skromného názoru potřebujeme i rozum. Zastávám (ve všem) jakousi "střední" pozici. Ta je samozřejmě "psychicky" nejobtížnější. Nevím proč - ale stále to cítím - to co je mé duši "nepohodlné" a komplikované je spíše správné.

10.05.2025 02:01:18 | ARNOKULT

líbí

Ahoj Arnokulte, já rozum určitě nezatracuji. Zavrhovat rozum je nesmysl. Naopak, rozum je v našem životě nezbytný, obzvláště v praktických záležitostech a ve světě hmoty. Bez rozumu bychom se v tomto světě jen těžko orientovali. Potřebujeme ho k analýze, k plánování, k rozhodování, k řešení problémů a k interakci s okolním světem. Zkus si představit život bez schopnosti logického uvažování – byl by to chaos.

Naopak, souhlasím s Tvou střední cestou, mohli bychom ji označit i Budhovou cestou. Potom, co jsem třičtvrtě života strávil v nejrůznějších extrémních polohách, jsem se nakonec přiblížil právě ke zlatému středu. A ačkoliv se to může zdát paradoxní, udržet si balanc je nesmírně náročné. Ten zlatý střed je paradoxně, jako bych chodil po ostří hraně nože. Je zřejmé, že v něm ještě nejsem úplně ukotvený.

Představ si provazolezce balancujícího na laně. Pro něj, zkušeného a soustředěného, je tenké lano širokou a stabilní cestou. Pro nezkušeného pozorovatele je to však zázrak, něco téměř nemožného. Stejně tak je to se zlatým středem. Pro ty, kteří v něm ještě nenašli ukotvení, se jeví jako nedosažitelný ideál. Pro ty, kteří jej objevili, se stává přirozenou součástí bytí. Je to chůze po ostří nože, vyžadující neustálou bdělost a koncentraci.

Ve světě hmoty určitě rozum potřebujeme, o tom neni pochyb, ale cítím, že existuje ještě něco nad naším rozumem a to je pozice svědka, která to vše pozoruje, ale tu už se zase dostáváme do Maharišiho polohy a východních duchovních tradic a do Advaity.

Zkrátka rozum pokládám jen za jeden z nástrojů, pomocí kterého můžeme v tomto světě fungovat.

Klíčem k harmonii je nalezení rovnováhy mezi rozumem a intuicí, mezi hmotou a duchem. O tom jsem neotřesitelně přesvědčený. Ale takovéto rovnováhy jsem ještě nedosáhl.

10.05.2025 12:06:32 | malé srdce

líbí

Přesně řečeno. I já o ten střed usiluji. A to i přesto, že východní filosofii téměř vůbec neznám. Je to složité - především, pokud se člověk zapojí i do praktického světa. Je snadné se uzavřít ve "věži ze slonoviny". Po roce 2020 se mi to už nedařilo. A to bylo možná nakonec správně. Člověk nakonec chyby dělat musí - a pak je zpětně reflektovat. I nyní dělám chyby - téměř každodenně.

10.05.2025 12:18:03 | ARNOKULT

líbí

Chyby jsou katalyzátorem růstu a vývoje. Díky nim získáváme zkušenosti a moudrost. Navíc také získáváme odolnost. Tak vítej v klubu, Arnokulte, já rovněž permanentně chybuji. :-) Až bych řekl, že celý můj život byla jedna chyba za druhou... :-) A stále je... Snad z těch mých chyb jednou vzejde přeci jen něco dobrého? Kdo ví...

10.05.2025 12:49:42 | malé srdce

líbí

V takovém klubu budu rád. S ohledem na svůj věk jsem těch hloupostí udělal poměrně dost.

10.05.2025 14:34:30 | ARNOKULT

líbí

Obsáhlé...do detailu

09.05.2025 20:57:51 | mkinka

líbí

Přiznám se, hodně jsem si s tím pohrál. Tato báseň zrála skoro tři měsíce, než jsem ji dokončil:-) Dlouho jsem s ní nebyl spokojený, až nyní se mi ji podařilo dokončit k mé spokojenosti. Toto je asi má druhá nejnáročnější báseň, co jsem kdy napsal. Děkuji Ti za návštěvu a přeji ještě pěkný večer a zítřejší ráno a všechny dny, ať máš příjemný...

09.05.2025 21:14:42 | malé srdce

líbí

Děkuji

09.05.2025 23:11:26 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel