Zmizel‘s mi z mého radaru
a jednoho dne prostě odešel.
Sedím v parku po tmě sama.
Nikde nikdo, jen jeden holub.
Ten holub jsi vlastně ty,
přinášíš zprávu temnoty;
Vrků, vrků, ků slyším,
než po tobě zbyl jen stín.
Té zprávě jsem porozuměla.
Odletěl.
Měls křídla věkem ošuntělá.