CK LÉTO NA LEDĚ

Anotace: básnička z povinnosti, tak by se to dalo nazvat. Vznikla jako úkol do češtiny, podmínkou byla poslední věta a ještě nějaké drobnosti, které jsem ale nedodržela.

Všude bílo, horký den je,
rozmlouvají eskymáci,
jak na ledu slunce hřeje,
mají smysl pro legraci.

Tam své hrudi obnažené
opalují dohněda,
nohy však maj´ zabalené,
rýma, to je nezbeda.

Když eskymák onemocní,
nepostaví iglú,
nezatopí, neuloví,
pak není nic k jídlu.

Zato když chlap sílu má
a vyleze zpod cíchy,
přitáhne dom´ medvěda,
nadělá z něj kožichy.

Naši dva jsou za vodou,
i když sedí nad ledem,
vy nevíte, co dovedou,
to já ani vy nesvedem´.

Začali hoši s byznysem
a na umělé kře
turisty vozí Tunisem,
kdo neviděl se pře.

Tu jednoho dne z rána,
já byl jsem zrovna prát,
ozvala se rána,
převrhla se kra.

Za necelou hodinu
ke dnu klesla jako vrak,
a na mořskou hladinu
usadil se nafty plak.

Skončil hochům zlatý čas,
za mříže se nechtělo,
byznys vzal jim mořský ďas.
A tak málo chybělo!