Stejně mrtvej jak chcíplá myš

Anotace: Tak mě napadlo jak umřít s úsměvem, jaké by to bylo kdyby to ten dotyčný popisoval už mrtvej jak se cítí a co ho napadá.P.S. Je to taková blbinka.

Smrt zalehla mě v nejlepším uprostřed mariáše
a tak si říkám co teď s tím, víčka ochabla, ze světla stín
hlava dopadla na desku stolu do mlhy věčného aerosolu
kde jste znalci vzkříšení?fandové Davida, potomci Goliáše?

Byl jsem bojovník zvyklý uhnout, skočit, zatnout, krýt se
podobně jako leckdo z lidí, mé mrtvé oko už nic neuvidí
ale co, pachtil jsem se řadu let, vychrlil jsem spoustu vět
v co se mé já promění? věřím něčemu alespoň ve Fénixe?

Náhle jsem výraz archaický a čekám co dalšího se stane
být mrtev je vlastně také být, pokračování co dříve bylo žít
a tak tu sedím v čekárně na věčnost, zralý, tak akorát na kompost
budu duch co myslí? nebo mě propadliště dějin vsákne?

Myšlenky jedna k druhé odnikud nikam vanou
stihnout tak toho o trochu víc, broušení nožů, ostření špic
tupení "tupých" a ničení ničemů,každá práce prospívá něčemu
budu za něco souzen? pustí mě nebeskou branou?

Jako živí mezi živými se neuvidíme, tak možná jinde nashledanou
pro živé je smrt tak tragická, pro mrtvé normální, pro mě komická
v rozlitém pivu zaraženu líc a kolem karty, rozlezlé jak chomáče skic
bude mi teplo nebo zima? a může být že prázdna ve věčnosti stárnou?

Čichám k tomu co je ještě na dosah ruky, co bylo teprve včera
cítil jsem jinak, myslel jinak, plány a na ně plno pák
plno jich zůstalo v hlavě, nebyl čas či nechtělo se právě
půjčíte mi někdo kapesník? díky! čekáte taky na Aristotela?

Pozor ve stanici, čeká se na metro, ať nedojde k úrazu
lautr nikdo tady není, duchové, skutečnost nebo zrcadlení
mlha vidin zachycená v síti, pestrost obrazů utopených v pití
setkáme se umělci věků? roztaje vřelost pohřební námrazu?

A když budu duch možná bude i bůh no tak třikrát sláva
hned navštívím ložnice krásných žen, své galerie princezen
banky, divadla, klenoty muzeí, není čas ztrácet čas ani v posteli
může to být ozvěna danajského daru? věčná enkláva?

Tak už je jasný že jsem stejně mrtvej jak chcíplá myš
závidím jí, ví jen svý, živá či mrtvá stejně ví kulový
už neptám se bylo je či není, mám se sebou pochopení
jak žít jak bez emocí umírat? strach je jen na obtíž!!