Jakov Lukič

Anotace: ve staré čítance po taťkovi byl článek o zbojníkovi J.L.

Hovoří vypravěč:
Jakov Lukič to byl muž
za opaskem nosil nůž
a pro kolt neměl nikdy dál
než do hospody a na bál
a jak chlastal a jak pil
někdy hrubý byl
i na ženu a děti
když vynášely smetí
do popelnice

Hovoří předseda družstva(kolchozu):
Jakove Jakove, jak se to chováš
kouska citu v sobě nemáš
to je musíš bít
a přitom ještě pít
naprav se a hned
aneb hleď
z kolchozu tě vyrazím

Hovoří vypravěč:
Jak to Jakov uslyšel
hned domů šel
pro kulovnici
vzal ji a nabyl
předsedu s ní zabil
Předseda leží v komoře
předsedkyně pláče na dvoře

Hovoří vdova po předsedovi:
Kdo jen předsedu zastoupí
nikdo není tak hloupý
snad jen Jakov, ale to je vrah
a jde z něj strach

A tak předsedkyně přemýšlí
a už vymýšlí
už se jí v hlavě rodí
jak Jakova vysvobodí

Bere pilník, bere žebř
a smrdutý to pepř
na psy
Když mu mříže piluje
Jakov jí pomáhá
pak ji zabije

Hovoří Jakov Lukič:
Mě netřeba žádné
překážky a hráze
v mé politické dráze
Tak hovořil k mrtvole
jež mlčela zavile
sanice jí ztuhla již
byla tvrdá jak ta pryž