Stavíme vesmíru zrcadlo křivé
ať se v něm zhlédne
rozesmálo ho to, ach, ty můj dive!
podoben flétně
s černými dírami eliptickými
zdá se holt vadný
nevalně zásoben těly lidskými
neživý, fádní
stejně jej vidíme z Matičky Země
úhel pohledu
k sklizni pochybností zasívá sémě
co s tím provedu?
zrcadla budu se ptát uvnitř srdce
- jak pak ho vnímá
džina v láhvi snadno svěřím vývrtce..
ať dýl nedřímá