Pesimistův příběh

Na písku hrál si,
trhal si vlasy,
z dětské už krásy
vyrostl asi…

Ve škole seděl,
do knížek hleděl,
tisíce neděl -
- a houby věděl.

Do práce chodil,
splašky se brodil,
pět kilo shodil,
mašli si hodil.

Teď stojí v nebi,
na krku bebí,
anděl se šklebí,
jak rána v lebi.

„Smůlu máš s Rájem -
- nemáš na nájem.
Tak spolu hrajem
Peklo má zájem…

Tak už to chodí,
dobro zlo plodí,
přece se rodí,
na jedné lodi.